ZáhadyPokladyLiteraturaZajímavostiKrálovstvíSlovníkHudbaKdo jsem


Blaničtí rytíři hledají temnou historii třetí říše

de vidíte sebrané články o činnosti Blanických rytířů pod vedením pana Tomise. Když budete pozorně pročítat mezi řádky ucítíte kolik zloby je mezi lidmi, kteří snad trnou hrůzou, že by něco našli a na ně by jaksi nezbylo. I novináři zde vykonávají velmi očerňující práci , tedy kromě posledního článku. Nehledač někdy velmi těžko chápe tu záři v klukovských očích (neboť všichni „správní“ hledači jsou stále těmi „Pány kluky“) pro které mají slova „poklad“ „úkryt“ „tajemství“ onu magickou váhu největšího kalibru. Proto jsem taktéž vymazal vše, co by jim snad mohlo ublížit a co už štvavý tisk roznesl do všech stran… (neboť fotografovat obličeje při jídle, auta na křižovatkách a uvádět jména se prostě nesluší) je to asi podle latinského moudra…AB HOMINE HOMINI COTIDIANUM PERICULUM - člověk je člověku stálým nebezpečím

Hledači kutají, úřady mlčí

Téměř rok kutají hledači pokladu Třetí říše ve stráni nad silnicí spojující osady Skrýšov a Lipová na Křečovicku. Vše s tichým souhlasem regionálních úřadů, které proti nepovolené činnosti hornických způsobem zasáhly pouze formálně.
„Kdybych si doma načerno bez stavebního povolení začal stavět plot nebo kopat studnu, tak by mne pokuta neminula,“ rozhořčil se čtenář Benešovského deníku po přečtení předchozích článků o činnosti občanského sdružení s názvem Blaničtí rytíři. „Jim se nic nestane. Bodejť by jo, když mezi nimi je prý i bývalý lampasák, manžel šéfky jedné benešovské instituce,“ dodal muž, jehož adresu má redakce k dispozici.



Blaničtí rytíři se začátkem ledna urputně snažili zabránit zveřejnění článku o jejich úřady nepovolené činnosti. Nejdříve se oháněli známými osobami z politické scény (senátor a neveklovský starosta Karel Šebek, předseda poslaneckého výboru pro obranu Jan Vidím). Naznačovali, že jejich hledání podporují další vlivní lidé z okresu, a pátrání po jejich činnosti by se nemuselo novinářům vyplatit. „Nevíte, kdo za námi stojí!“ argumentoval v lednu František Prachař, redaktor nedělního Blesku, jenž vzápětí nabízel spoluúčast na případném nálezu.
Jiří Tomis, bývalý pracovník ministerstva vnitra, který na někdejším pracovišti získal dokumenty opravňující ho domnívat se, že ustupující jednotky SS zakopaly ukořistěné věci i archivy právě u Skrýšova, se zveřejnění informací snažil zabránit intervencí u šéfredaktora Benešovského deníku. Dalším, kdo brojil proti uveřejnění, byl Petr Židlický, bývalý pracovník zaniklého rádia Preston.Nepříjemný zážitek s Blanickými rytíři prožila novinářka ze Sedlčanska. „Chtěla jsem si ze silnice kopání vyfotografovat. Dva chlapi na mne řvali a sápali se po foťáku. I později po telefonu byli hodně nepříjemní,“ uvedla žena. „Asi byli tak suverénní kvůli tomu, že členem sdružení je i policista z xxxxx. To mám ověřené,“ dodala žena, která se o hledání „pokladu“ v poslední době zajímala. Tím policistou je xxxxxxxxx.
Po upozornění Benešovského deníku na nelegální činnost sdružení zareagoval neprodleně Český báňský úřad, který do Skrýšova poslal inspektory, a odbor životního prostředí benešovské radnice. Oba úřady konstatovaly pochybení a další kopání ve stráni nad Křečovickým potokem zakázaly.
Přesto hledači vyvalují z vyhloubené štoly opakovaně další balvany. Bez povolení, či spíše s tichým požehnáním úřadů. „Z hlediska platného stavebního zákona jsme nenašli způsob, jak těžko uchopitelný případ v rámci platných zákonů řešit,“ obhajuje postoj stavebního úřadu referent Petr Nejedlý s tím, že ani neexistují podklady k případnému posouzení prací jako obnovování starého důlního díla.

Autor: Ladislav Jerie Zdroj: www.denik.cz Zveřejněno: 10.10.2007
Hledači kutají dál

Skupina hledačů údajných cenností či archiválií z konce 2. světové války, sdružující se pod názvem Blaničtí rytíři, stále odkrývá svah nad silnicí mezi Skrýšovem a Lipovou na Neveklovsku bez oficiálního povolení úřadů. Sdružení nemá k hloubení štol ani stavební povolení, ani souhlas příslušného báňského úřadu.
Na uvedeném místě se podle historických písemností získaných jedním z představitelů občanského sdružení Jiřím Tomisem z archivu Ministerstva vnitra, kde dříve pracoval, podařilo ustupujícím jednotkám SS na přelomu dubna a května 1945 pravděpodobně ukrýt bedny s archivem a uloupené cennosti, o které nacisté prchající do amerického zajetí nechtěli přijít. Spekuluje se i o takzvané „Jantarové komnatě“ ukořistěné německým vojskem na území bývalého Sovětského svazu.
Samotný průzkum terénu, jenž se nachází na soukromém pozemku, začal vloni na podzim. Letos v lednu prověřoval činnost skupiny hledačů po upozornění obyvatel a na podnět Benešovského deníku odbor životního prostředí benešovské radnice a vzhledem k charakteru prací Obvodní báňský úřad v Kladně.
Ten v úterý 16. ledna ráno po fyzické kontrole místa, kde hledači hloubí štoly, konstatoval, že sdružení činnost provádí nelegálně bez náležitého zajištění hloubených prostor i oficiálního souhlasu zmíněných úřadů.
Nařízené okamžité zastavení prací při hloubení štol mezi Skrýšovem a Lipovou se však minulo účinkem. Skupinka mužů v čele s bývalým zaměstnancem ministerstva vnitra v činnosti více než půl roku pokračuje.

Úředníci řeší kompetence

Skupinka mužů v čele s bývalým zaměstnancem ministerstva vnitra, kterému pomáhá například redaktor pražského bulvárního periodika, bývalý pracovník xxxxx radia, policista z xxxxx či pražský právník, v hledání nacistických dokumentů pokračuje načerno.
Jiří Tomis se v lednu oháněl tvrzením, že o hledání ví křečovický starosta František Vondra, neveklovský starosta a senátor Karel Šebek i předseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Vidím. Jmenovaní se po zveřejnění případu v Benešovském deníku od ilegální činnosti sdružení distancovali s tím, že jsou pouze o snahách najít nějaké ukryté předměty z 2. světové války informování, ale rozhodně k ní nedávali souhlas.
Při letošní přepadové kontrole 7. února inspektoři báňského úřadu sice po prohlídce lokality konstatovali, že práce na zpřístupnění podzemních prostor byly zastaveny, ale foto i video dokumentace, kterou průběžně Benešovský deník pořizoval od začátku roku až do tohoto týdne, svědčí o opaku. Na svahu je patrné další odkrývání zeminy i odvalovaní kamenů z hloubených prostor k silnici, která patří Středočeskému kraji a u níž mají hledači zřízenu základnu včetně přívěsu k nocování, elektrocentrály i suchého záchodu.
Před 14 dny se na stavebním úřadu benešovské radnice uskutečnila schůzka k situaci u Skrýšova. Obvodní báňský úřad v Kladně trvá na svém předchozím stanovisku, že k činnosti prováděné hornickým způsobem potřebují Blaničtí rytíři řádné stavební povolení, pro jehož vydání musí mít zpracovanou a schválenou projektovou dokumentaci.
Benešovský stavební úřad žádné povolení nevydával a ani vydávat nehodlá. „Stavební povolení? Na co? Oni tam nic nestaví ani netěží suroviny. Jenom hledají tak jako Mužík nebo Gaensel u Hradišťka. Z hlediska platného stavebního zákona jsme nenašli způsob, jak těžko uchopitelný případ v rámci platných zákonů řešit,“ obhajuje postoj úřadu referent Petr Nejedlý s tím, že ani neexistují podklady k případnému posouzení prací jako obnovování starého důlního díla.
To by muselo být řádně zanesené v původních pozemkových knihách. O tom, že by nacisté při údajném ukrývání beden ve výcvikovém prostoru SS řešili oficiální dokumentaci úkrytu s příslušnými českými úřady, se dá s úspěchem pochybovat.

Ladislav Jerie Zdroj: http://benesovsky.denik.cz
Houbaře ohrožuje v lesích nevybuchlá munice z války

Kromě plných košů hub by si mohli houbaři z Benešovska přinést domů z lesa i granáty a další munici z druhé světové války. V pondělí nález v lese nad Skrýšovem oznámil například Jiří Tomis, který tady mimo jiné pátrá po dokumentech a dalších atributech z druhé světové války. Granát byl přitom jen zlehka zasypaný hrabankou.
2. 10. 2007 03:15 - SKRÝŠOV "Nehledám žádný zlatý nebo jantarový poklad jako jiní hledači, jde mi o důležité dokumenty pro stát a také o to, aby se to tady vyčistilo od zbraní. Ty tady podle mě jsou všude kolem," řekl Tomis, který v této lokalitě pátrá už téměř rok. V pondělí nahlásil policii nález granátu v lese asi kilometr nad svým hlavním nalezištěm. "Byl to dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů. Pyrotechnik ho zajistil a odvezl k likvidaci," potvrdila Právu mluvčí benešovské policie Zuzana Stránská. Obdobné nálezy přitom nejsou ojedinělé.
"Kdyby o to někdo zakopl, mohlo se stát neštěstí. Za války se tady hodně bombardovalo, je tady munice dost," varoval Tomis a jeho slova potvrdil i další nález z minulého týdne.

        

V lese u obce Sledovice nalezla sedmadvacetiletá žena dokonce několik kusů munice. Přivolaný pyrotechnik po prohlídce uvedl, že se jedná o protipancéřový dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů, tříštivotrhavý dělostřelecký granát stejné ráže s uraženým zapalovačem a čtyři zapalovače k dělostřeleckým granátům," dodala Stránská.

Autor: Radek Plavecký Foto: Právo Zdroj: www.novinky.cz Zveřejněno: 2. 10. 2007
Hledači pokladů a jejich dlouhá a vytrvalá práce

KŘEČOVICE/SKRÝŠOV - Už řadu měsíců rozebírá několik novodobých „zlatokopů“ sdružujících se v občanském sdružení s názvem Blaničtí rytíři pod vedením bývalého pracovníka ministerstva vnitra Jiřího Tomise stráň nad silničkou mezi osadou Skrýšov a Lipová na Neveklovsku. Hledají zde věci údajně schované na sklonku 2. světové války.
„Šel jsem nedávno se psem na obhlídku honitby a nějaký muž se na mne osopil, co tam pohledávám,“ postěžoval si na chování kopáčů myslivec z nedaleké vesnice. „Šla jsem nad ránem z Křečovic domů a na silnici se na mě nějaký chlap obořil, co tam pohledávám, kde jsou ostatní, a celou dobu mi přitom svítil silnou baterkou do tváře,“ uvedla k setkání s hlídačem žena s tím, že to rozhodně nebyl příjemný zážitek.
Stráň, ze které hledači pokladů dolují zeminu i balvany, mají pronajatou od podzimu 2006 od majitelky z nedalekého Skrýšova. Ta potvrdila, že se jí představitelé sdružení zaručili, že na kopání mají všechna potřebná povolení a že pozemek později uvedou do původního stavu.
Starosta obce František Vondra konstatoval, že zastupitelé byli o hledání pokladu oficiálně informováni, ale že obec jinak s aktivitami na soukromém pozemku nemá nic společného.Český báňský úřad o kopání u Skrýšova nic neví. „Těžko bychom něco takového povolovali,“ uvedl ředitel odboru Alexander Hykel s tím, že předseda kladenského obvodního báňského úřadu, pod který Křečovicko spadá, dostal za úkol situaci na místě prošetřit. Činností hledačů byl překvapený i Odbor životního prostředí benešovské radnice. „K žádnému povolení kopání u Skrýšova jsme se z hlediska ochrany přírody nevyjadřovali,“ uvedl vedoucí odboru Vojtěch Touš společně s referentem životního prostředí Ferdinandem Beranem s tím, počínání sdružení na místě prošetří. Dopravní inspektorát na místě zároveň prošetří nepovolené odstavovaní osobních vozidel i karavanu bez registrační značky na krajnici silnice III/11441.
„Všechno máme v souladu se zákony,“ tvrdil včera telefonicky Jiří Tomis, jehož na zájem tisku o lokalitu během dopoledne někdo z kontaktovaných úředníků upozornil. Dále dodal, že o hledání věcí z 2. světové války ví křečovický starosta Vondra i senátor a současně neveklovský starosta Karel Šebek. „Mám od městského úřadu dopis,“ uvedl jako argument legálnosti bývalý pracovník ministerstva vnitra s dovětkem, že na pracích má zájem také blíže nespecifikovaný poradce poslance Jana Vidíma z výboru pro obranu a bezpečnost poslanecké sněmovny. „O co vám vlastně jde?“ dotázal se nakonec Jiří Tomis. Vzápětí redakci kontaktoval jakýsi František Prachař, jenž se prezentoval jako redaktor celostátního nedělního periodika a mluvčí sdružení. Po chvilce mlžení, verbálního napadání, vyhrožování advokáty a zpochybňování informací redakce o činnosti občanského sdružení Blaničtí rytíři uvedl, že zájem na nalezení věcí mají blíže nespecifikovaní vlivní lidé a zveřejněním lokality se Benešovský deník přiřadí k nepřátelům skupiny kopajících pracantů se všemi důsledky. Další telefonujícím byl Petr Židlický, který se prohlásil jako zástupce Jiřího Tomise ve sdružení. Bývalý pracovník zaniklého regionálního rádia tvrdošíjně požadoval jména výše uvedených občanů, kteří zažili s kopáči nepříjemné setkání. František Prachař odmítl potvrdit, že by Petr Židlický byl členem jejich spolku hledačů pokladu.

Báňský úřad zkontroloval hledače pokladu Třetí říše

Inspektoři báňského úřadu provedli na podnět Benešovského deníku přepadovou kontrolu prostoru u Skrýšova na Neveklovsku, kde nelegálně od října loňského roku občanské sdružení Blaničtí rytíři hloubilo štoly ve stráni nad silnicí do Lipové. Na počínání členů sdružení upozornili místní občané, kterým vadilo, že je „hledači pokladů“ slovně šikanují a neoprávněně omezují jejich pohyb po veřejné komunikaci.

Autor: Ladislav Jerie, Roman Mašek Zdroj: www.denik.cz Zveřejněno: 12.10.2007
Tajná fašistická továrna objevena

Nikdo tu zatím nic nenašel, ani známá dvojice Mužík-Gaensel. Teď ale přišel další muž, který tvrdí: "Vím, o co se tam jedná, vím, kde to je a jsem schopen to dokázat." Jmenuje se Jiří Tomis (51), má za sebou téměř patnáct let prohledávání archívů a zejména terénu - lesnatých kopců v okolí Štěchovické přehrady.
Právě kus od její hráze je podle jeho slov pečlivě zamaskovaná podzemní továrna, kterou tam nedotčenou zanechaly německé okupační jednotky, když od nás v roce 1945 utíkaly před útočící Rudou armádou.
Ten kus lesnatého úbočí - co by kamenem dohodil od Vltavy - je na první pohled úplně stejný, jako desítky kilometrů dalších zarostlých svahů kolem Štěchovic. Jiří Tomis zdejší krajinu důvěrně zná. Strávil tady totiž desítky hodin a hledal to, o čem je skálopevně přesvědčen, že je právě tady.
"Vaše noviny a rádio Blaník jsou první, kterým se svěřuji," říká. "Vy můžete to všechno napsat a nafotografovat, ať se o tom lidé dozvědí. Tohle snad s úřady u nás pohne, jinak je nevyburcuje nic."
Pan Tomis totiž všechno, na co v minulých letech přišel, zdokumentoval, popsal a pokusil se předat českým "odpovědným orgánům". Vlastní rozsáhlou korespondenci s ministerstvem vnitra, obrany, Vojenským historickým ústavem a mnoha dalšími úřady.
Všude tam projevili jejich pracovníci zdvořilý zájem a všude ho odkázali jinam - vnitro na armádu, armáda na vnitro, vnitro na policejní prezídium atd. Byl to takový ping-pong, při kterém badatel cítil od řady lidí, s nimiž jednal, snahu dozvědět se co nejvíc, ale k ničemu se nezavázat a hlavně nic neslíbit.
"Já vím, kde ty podzemní prostory jsou, zaměřil jsem je velmi přesně a teď vám je ukážu," řekl Nedělnímu Blesku Jiří Tomis. To bylo v úterý tento týden ve Štěchovicích. Stáli jsme u mostu, na parkovišti jednoho hotýlku, a před námi se k hrázi zdejší přehrady táhla asfaltová silnička.



Z levé strany k ní přiléhal strmý zalesněný svah, z druhé ji lemovala Vltava. "Až sem Němci za války dostavěli dálnici, po řece se zas bez problémů splavili až do Hamburku. Do Peenemünde to pak už daleko nebylo."
Jiří Tomis je přesvědčen, že právě tady vyrábělo Hitlerovo Německo (a možná i kompletovalo) součástky pro raketové střely V-1 a V-2. Oba typy patřily mezi "zázračné zbraně" fašistů, kteří s nimi nejenže rozbili velkou část Londýna, ale chtěli zvrátit i výsledek války. Nestihli to...
Jdeme po asfaltu a Jiří Tomis, jinak podnikatel a předseda občanského sdružení Blaničtí rytíři ("ano, chceme své zemi pomáhat a proto děláme to, co děláme") ukazuje, čemu říká "portály" neboli vstupy, brány do podzemních prostor. Je jich tu pět. Všechny jsou zasypané odstřelenou skálou, ale šedesát let od těch dob udělalo své.



Všímavý člověk musí uvidět sesuv masivu, který ve svahu skutečně označuje obrys vchodu. U některých bran jsou vidět drenážní stružky, vysekané v kameni, jinde zase ze skal ústí rzí poničená trubka, odkudsi přivádějící (nebo spíše odvádějící) vodu.



"Za nic nepochopím, jak je možné, že si toho Mužík s Gaenselem nevšimli. Co a jak tady vlastně hledali? Tohle přece není k přehlédnutí," krčí rameny pan Tomis. Na některých kamenech jsou stále čitelné značky a jakési zkratky, symboly - možná způsob zaminování.



"Já vůbec nepochybuji o tom, že všechno tady Němci zaminovali, a to důkladně. Nehledě na to, že ve skále mohou klidně být sklady zbraní, měli jich tu obrovské množství a nikde nelze zjistit, kam se poděly. Někde tady zůstaly," věří Jiří Tomis. Řečeno jinak - nikomu neradí, aby se sám pokoušel o vstup do podzemí. Neudělal to ani on, ani nikdo jiný ze sdružení Blanických rytířů. "Odminovat to, odstranit případné nástrahy, na jejichž umístění měli esesáci ( právě jednotky SS z oblasti Benešovska za války vyhnaly české obyvatele a pak území používaly jako cvičiště) dost času, chce specialisty. A ty má jen stát." Podle teorie Jiřího Tomise je celá hráz Štěchovické přehrady postavená z kamene, vyrubaného ze skalnatého masivu u řeky, celkem asi 415 000 kubíků. V uvolněném podzemí byla továrna, anebo - vyloučit se nedá zatím vůbec nic - prostory pro uschování něčeho, co neměl nikdo spatřit. Němci ale je považovali za tak důležité, že je nezničili. Počítali s tím, že se jednou vrátí...

        

A času i možností měli skutečně dost. Benešovsko bylo za války hermeticky uzavřené, cvičily zde i divize SS (mimo jiné Germania a Viking) a Hradišťsko se Štěchovickem se měly stát opěrnými body předpolí tzv. Alpské pevnosti, kde chtěl Hitler pokračovat v odporu. Byla tu i ženijní škola SS a je prokázáno, že na úpravách terénu včetně ražení štol tady pracovali později postřílení váleční zajatci, nebo příslušníci trestních jednotek SS.
Tajemství skýtá kraj kolem Štěchovické přehrady víc než dost. Jiří Tomis a jeho lidé ze sdružení Blanických rytířů jsou přesvědčeni, že se jim podařilo odhalit nejen podzemní továrnu. "Podobných míst máme zmapováno a zdokladováno víc. Díky archiváliím, vzpomínkám svědků a pátrání přímo v terénu. A věřte, že jsou to mimořádně zajímavé věci. Zveřejníme je, až přijde čas. Prozatím spoléháme na stát. Jsme ochotni předat vše, co jsme objevili a spolupracovat při odkrývání podzemí. Myslíme, že je už nejvyšší čas," řekl rezolutně Jiří Tomis před jedním portálem, vedoucím kamsi do štěchovického podzemí.