Petr Muk a Petr Štěpán – dva punkeři na jiných lodích a přeci stejných
Dlouho jsem se chystal napsat tohle povídání a jak to už na konci všech konců bývá- inspiraci brutálně popohnala náhlá Petrova tragická smrt. Takže ze dvou Petrů o kterých budu psát je dnes mezi námi Petr Štěpán – kytarista a vokalista punkových H.N.F. Petr Muk, baskytarista a zpěvák punkového Duralu bohužel již není mezi námi.
Vždy jsem se zamýšlel nad tím jestli se tihle dva někdy mohli potkat. Dural hrál punk ovlivněný Sex Pistols a Ramones v letech 1981-82. H.N.F. vzniklo někdy v roce 1985. Komunikaci jsem pozoroval spíše jednosměrnou, když už oba – jeden jako frontman skupiny XIII. století vzkazoval vždy při hraní písně Zánik Izraele : „ Pokoj Tobě, Petře.“ A mínil tím právě Petra Muka.
Naproti tomu Jisrael od Mukova Shalomu je zde :
Nevím, čím to bylo, ale snad to bylo způsobeno tím, že Oceán i Shalom měli těch fanoušků vždycky více. A XIII. století má od roku 1999 v Polsku takové postavení, jaké tu Oceán neměl v době největší slávy. Přitom oba umělci se dost často trefili do podobných témat a u obou byla inteligence vysoko převyšující fádní a ubíjející masu.
Společná témata? Oba začínali jako punkeři a oba si z toho vytěžili svoji inspiraci, kterou za sebou táhli jako červenou nit do budoucnosti. Oba jednu dobu jeli v undergroundových projektech- ať už to byl Mukův Gas nebo Štěpánovo HNF. A oba dva se od undergroundu myšlenkově vzdálili – XIII. století je temné , teatrální ale rozhodně ne undergroundové. Ani sólové projekty Petra Muka nejsou žádný underground. To mají společné.
Oba hledali v minulosti archetyp dávné země, prazemě a země zaslíbené. Oba jinak a právě proto podobně. Muk hledal v Oceánu Dávnou zem
Štěpán v Třináctce svůj Fatherland.
Oba se potkali v zájmu o duchovno s řádem templářů. Sám jsem se s Petrem Mukem minul na nejmenovaném místě v centru Prahy v roce 1992. Jednalo se o sklep starého domu s templářskou legendou. Bylo velmi brzké ráno, on odcházel a já přicházel, bylo sychravé počasí a venku lilo, dole ve sklepě dohasínaly svíce z Petrovy seance, ostatní podrobnosti podržím ve svých soukromých vzpomínkách. Petr Štěpán na templáře vzpomněl hned v jednom z prvních alb Amulet v písni Růže a kříž.
Dva jezdci v jednom sedle … (zobrazení templářské pečetě).
A tady také můžeme hledat rozdíly , Mukovi templáři našli tajemství Šalomounova chrámu, Štěpánovi asi také ale donesli je rosenkruciánům . Muk zůstal u obdivu ke všemu židovskému, zatímco Štěpán nesl pochodeň směrem ke křesťanství vůči němuž se částečně vymezuje a částečně se o něj opírá. Ať tak či tak, kabalistickou knihou by nepohrdl ani jeden. Ale i v rané tvorbě Třináctky se ale také objevuje okouzlení městem Jeruzalém
Stejně tak Oceáni zažili v písni Večer na zámku setkání s tajemnou Bílou paní,
kterou ráno možná ztratí, tak i Štěpánova squadra o Bílé paní také pozpěvuje.
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/xiii-stoleti/bila-pani-114980 Pojetí Posledního soudu u Muka je ale naprosto jiné než Svatá válka u Štěpána.
Ale kde by se oba jistě potkali. Na karnevalu. Tady je průnik dokonalý. Karneval v pojetí XIII. století je dokonalá manýristická paleta masek a tajemství v šeru Benátek . Mukovy Průzory očí jsou vedeny stejným pocitem a stejným archetypem ukrytým kdesi hluboko v nás.
Snad se ti dva jednou potkají, oba si se záhrobními silami hráli… snad na nějakém „budoucím“ karnevalu, kde s nimi bude i Mistr Leonhard…neboť oba se s Meyrinkem „setkali“ a byli ovlivněni…